Dobrovský, Josef

17. 8. 1753 - 6. 1. 1829

Český učenec, jazykozpytec a historik; katolický kněz. Zakladatel vědeckého lingvistického studia, vedoucí osobnost národního obrození. Spisem o historickém základu slovanských jazyků (Institutiones linguae slavicae dialecti veteris - Základy staroslovanského jazyka) se stal zakladatelem slavistiky; rozvoj bohemistiky ovlivnil první soubornou literární dějepisnou prací Geschichte der böhmischen Sprache und Literatur (Dějiny české řeči a literatury). Na obrozenské jazykové snahy a básnickou praxi zapůsobil zvláštním stanovením zásad přízvučné prozódie a všestrannou péčí o dobový literární jazyk, hlavně zpracováním české mluvnice (Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache - Zevrubná mluvnice jazyka českého) a německo-českého slovníku (Deutsch-böhmisches Wörterbuch).

V letech 1767 – 1769 studoval na jezuitské latinské škole v Klatovech. V letech 1817 – 1828 pobýval na zámku Lázeň u Chudenic jako vychovatel a učitel hraběte Eugena Černína. Svou ušlechtilou povahou se stal pro prostý lid kraje legendární postavou.

Text : Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, www.muzeum.klatovynet.cz