Roubal, Josef

Major Vladimír J. Roubal

Vladimír Josef Roubal se narodil 1. prosince 1884 v Chudenicích. Po měšťance studoval gymnázium u Milosrdných bratří v Praze a zde jej také zastihla I. světová válka. Po odvedení narukoval na ruskou frontu, ale byl zde v roce 1915 zajat. Vstoupil pak do vznikajících čsl. legií, kde prováděl nábor do vojska a věnoval se publicistické činnosti v novinách Čechoslovák. Jako legionář se zúčastnil slavných bitev u Zborova a Bachmače.

Po revoluci v Rusku prodělal s legií celou sibiřskou anabázi a prošel celou rozlehlou ruskou zem. Až v roce 1920 odjel z Vladivostoku americkou lodí na „cestu kolem světa“.

Po návratu do vlasti zůstal v armádě jako důstojník u hraničářského praporu v Chebu. V roce 1925 byl přeložen do služeb přípravného štábu k vybudování památníku osvobození v Praze. Byl důvěrným přítelem prezidenta T. G. Masaryka a trvale byl v úzkém kontaktu s členy vlády a významnými osobnostmi společenského života.

Jeho publicistická činnost nezačínala až v době války, ale ještě před rokem 1914. Vyvrcholila nicméně autorstvím brožur a knih „Chudenice“, „Vojáci, vojáci“, „Mladý hrdina“ a „Osudy 20. transportu“. Ve třech posledně jmenovaných knihách velmi barvitým způsobem vypráví o událostech a příhodách spojených s návratem legionářů do vlasti.

Major Roubal nikdy nezapomněl na své rodné městečko a proto také spolupracoval s restaurátorem Slánským při renovaci chudenického kostela sv. Jana Křtitele a stál u kolébky postavení Památníku padlých vojínů v Chudenicích.

Vladimír Roubal počátkem roku 1936 vážně onemocněl a po nutné operaci zemřel dne 29. července 1936 v pražské vojenské nemocnici na Karlově náměstí.

Po pohřbu s nejvyššími vojenskými poctami v Praze byl dle vlastního přání pochován na chudenickém hřbitově u sv. Anny.

V současné době se připravuje odhalení pamětní desky na rodném domě majora Roubala.

David Klíma

Prameny: Muzeum Josefa Dobrovského v Chudenicích.
PhDr. Zdeněk Vališ